Historie zeleniny

Zelenina a její konzumace je pro člověka známá již od nepaměti. Již v pravěku sbíral tehdejší člověk různé kořínky, cibule, oddenky, listy a plody planých rostlin v přírodě. Díky takovému složení stravy si již v tak raných dobách doplňoval jídelníček o tolik potřebné vitamíny a jiné zdraví prospěšné látky. Postupem času člověk začal planě rostoucí zeleninu pěstovat a zušlechťovat. Nové druhy zeleniny v dávné minulosti vznikaly především v místech náhorních rovin tropů a subtropů, kde byly a jsou poměrně silné výkyvy teplot s intenzivním ultrafialovým zářením. Je známo až osm takových míst, kde byly ideální podmínky pro zušlechťování zeleniny. Pěstování zeleniny je známo u většiny starých kultur, včetně starého Egypta, Řecka, Indie, Říma, apod. Křížení a šlechtění různých druhů zeleniny pokračovalo samozřejmě i ve středověku, kdy se o velký rozvoj tohoto odvětví v Evropě zasloužil především francký císař Karel Veliký v 9.století. O pěstování a zušlechťování zeleniny se významně zasloužily v klášterech, dále pak v královských a šlechtických zahradách s postupem času i v zahradách měšťanů a sedláků na venkově. Díky tomuto vývoji si můžeme pochutnávat na zelenině, tak jak ji dnes známe.

Co je zelenina

Zelenina je v podstatě soubor plodin, který není přesně ohraničen. Pod tímto pojmem se tak ukrývají například i luštěniny, okopaniny, různé druhy naťové zeleniny, kořenová zelenina, košťálová a v neposlední řadě i léčivé rostliny a další. Na celém světě je známo přibližně 600 tisíc druhů rostlin, z nichž asi jen tři tisíce lidé využívají pro svou výživu. Z tohoto množství se asi 1200 druhů řadí mezi zeleninu, přičemž nejvíce se ji pěstuje v subtropické a tropické oblasti. V oblasti střední Evropy se pěstuje asi jen třicet různých druhů zeleniny, ale klimatické podmínky umožňují pěstovat až sto druhů. Zelenina a také ovoce je pro člověka nepostradatelná součást potravy a je vhodná ke každodenní konzumaci, zejména pro množství vitamínů, vlákniny a minimálnímu množství tuků.

Příprava zeleniny

Pro zachování největšího množství vitamínů je ideální konzumace syrové zeleniny, nicméně je možné ji vařit v páře, vařit ve vodě nebo péct. Zeleninu je možné i smažit, avšak pokud možno s minimem oleje. Co se týče uskladnění, je nejlepší zeleninu uchovávat v chladu, protože jinak se poměrně brzy kazí. Brambory, cibuli a podobně je možné uskladnit i ve sklepě. Zeleninu je možné upravovat na mnoho způsobů, za použití nejrůznějšího koření, což nám zaručuje pestrou škálu chutí. Pokud máte doma byť jen kousek zahrádky, není nad to si vypěstovat zeleninu svoji. Jestliže takovou možnost nemáte, vybírejte v obchodě jen čerstvou a dobře vypadající zeleninu, nejlépe vypěstovanou v ekologických podmínkách. Zeleninu, kterou si sami doma vypěstujete, si můžete také zamrazit nebo usušit a používat ji tak po celý rok.

Prospěšnost zeleniny

Zelenina má oproti ovoci o něco nižší energetickou hodnotu, proto je ideálním doplňkem různých diet. Rostlinná barviva obsažená v zelenině mají schopnost snižovat dokonce výskyt nádorových onemocnění. Zelenina je bohatá na vitamíny a nerozpustnou vlákninu, která dokáže odvádět z těla cholesterol a zabraňuje zácpám a problémům tlustého střeva. Díky pravidelné konzumaci zeleniny dostává Vaše tělo potřebné vitamíny, které jsou důležité jak při prevenci onemocnění, tak i při léčbě, a bez kterých se tělo neobejde.